Letiště Suchumi-Babušara (Sukhumi Dranda Airport)
Letiště Suchumi-Babušara (IATA: SUI, ICAO: UGSS ), jež bylo známo dříve pod jménem Letiště Suchumi Dranda, je největším letištěm Abcházie, jedné ze dvou separatistických republik usilujících o odtržení od Gruzie. Letiště se nachází 18 km od hlavního města Suchumi ve vesnici Babušara (gruz. Dranda) Od roku 2011 se mu v Abcházii též oficiálně říká říká Mezinárodní letiště Suchumi V. G. Ardzinby (rus. Международный аэропорт «Сухум» им. В.Г. Ардзинба)
Letiště bylo postaveno po etapách v 60. letech 20. století, aby v sovětských dobách obsluhovalo turisty mířící k Černému moři. V 70. letech přibyl nový betonový podklad, aby bylo letiště schopno přijímat i letouny Iljušin Il-76 a později i Iljušin Il-86.
Během války v Abcházii v letech 1992-1993 bylo letiště těžce poškozeno a bylo poté uzavřeno. Na konci bojů zůstaly na letišti dva Tupolevy Tu-154, jeden Tupolev Tu-134 a jako válečná kořist padl do abchazských rukou i soukromý letoun gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho Jak-40, jež bylo v rámci demonstrace síly spolu s jedním Tu-154 sešrotováno. Doprava však obnovena nebyla, protože byla vzletová a přistávací dráha zaminována. O odstranění minového pole se později postarala nevládní organizace HALO trust, jež se ve světě zabývá likvidací pozůstatků válek.
V roce 1999 byla letištní hala rekonstruována a byl použit starý materiál a hlavně sklo, jež zbylo po rekonstrukci letiště v Rostově na Donu. Ačkoliv má toto letiště statut mezinárodního letiště, probíhá v současné době i díky neuznání Abcházie za nezávislý stát letecká doprava pouze vnitrozemská do horské vesnice Pschu a příležitostně mezistátní jen do Ruska. V roce 2008 sloužilo suchumské letiště také ruskému letectvu.
V roce 2006 abchazská vláda usilovala o plnohodnotné obnovení mezinárodní přepravy, ale ICAO letiště neuznává jako mezinárodní a mezinárodní lety by musela schvalovat gruzínská vláda.
Letiště bylo postaveno po etapách v 60. letech 20. století, aby v sovětských dobách obsluhovalo turisty mířící k Černému moři. V 70. letech přibyl nový betonový podklad, aby bylo letiště schopno přijímat i letouny Iljušin Il-76 a později i Iljušin Il-86.
Během války v Abcházii v letech 1992-1993 bylo letiště těžce poškozeno a bylo poté uzavřeno. Na konci bojů zůstaly na letišti dva Tupolevy Tu-154, jeden Tupolev Tu-134 a jako válečná kořist padl do abchazských rukou i soukromý letoun gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho Jak-40, jež bylo v rámci demonstrace síly spolu s jedním Tu-154 sešrotováno. Doprava však obnovena nebyla, protože byla vzletová a přistávací dráha zaminována. O odstranění minového pole se později postarala nevládní organizace HALO trust, jež se ve světě zabývá likvidací pozůstatků válek.
V roce 1999 byla letištní hala rekonstruována a byl použit starý materiál a hlavně sklo, jež zbylo po rekonstrukci letiště v Rostově na Donu. Ačkoliv má toto letiště statut mezinárodního letiště, probíhá v současné době i díky neuznání Abcházie za nezávislý stát letecká doprava pouze vnitrozemská do horské vesnice Pschu a příležitostně mezistátní jen do Ruska. V roce 2008 sloužilo suchumské letiště také ruskému letectvu.
V roce 2006 abchazská vláda usilovala o plnohodnotné obnovení mezinárodní přepravy, ale ICAO letiště neuznává jako mezinárodní a mezinárodní lety by musela schvalovat gruzínská vláda.
IATA Code | SUI | ICAO Code | UGSS | FAA Code | |
---|---|---|---|---|---|
Telefon | Fax | ||||
Domácí stránka |
Mapa - Letiště Suchumi-Babušara (Sukhumi Dranda Airport)
Mapa
Státní území - Gruzie
Gruzínská vlajka |
Rozloha země, včetně Abcházie a Jižní Osetie, je 69 700 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel se pohybuje okolo 4 milionů (3,7 milionu bez okupovaných území). Jedná se o unitární stát a parlamentní republiku s demokratickým režimem. Hlavní a největší město je Tbilisi.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GEL | Gruzínský lari (Georgian lari) | ₾ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HY | Arménština (Armenian language) |
KA | Gruzínština (Georgian language) |
RU | Ruština (Russian language) |
AZ | Ázerbájdžánština (Azerbaijani language) |